Jak jen tuhle situaci vhodně nazvat… Kéž by to bylo ticho před bouří, kdy se v houfech cestující začnou zase vracet do hotelů. Zatím to spíše vypadá na pomalou smrt, kdy nikdo neví přesně, co se děje, a tak ani nikdo přesně neví, jak na to reagovat. Spousta lidí, hoteliéry nevyjímaje, tak prostě jen čeká, co se z toho všeho vyklube. Jak těžké budou následky koronavirové pandemie, kdy se svět skutečně na čas zastavil. I my v Pomáháme hoteliérům se vás snažíme přivést na jiné myšlenky. A tak nějak ve vás nakopnout chuť připravit se na to, co bude.
Už při prvním zavedení pandemických opatření, která zamezila prodej hotelových rezervací do 24. března, bylo jasné, že dopad na cestovní ruch bude obrovský. Tam, kde dřív cestující stornovali maximálně třetinu pobytů, to letos ve stejném období byly tři čtvrtiny. Kdo ještě mohl do hotelu přijet, stejně svůj pobyt z opatrnosti zrušil. Vyhlídky do budoucnosti nejsou právě růžové, nikdo totiž neví, jak dlouho může tahle mizérie trvat. Hoteliéři ale doufají, že by se v květnu a červnu mělo vše pomalu vracet do normálu. Pokud se tak nestane, až polovina zařízení v oblasti cestovního ruchu bude muset zavřít. I ta v aktuálně dobrém finančním stavu nemají dostatek prostředků, aby s nulovými příjmy přežila více než dva měsíce. Protože tady už jde do tuhého.
A do tuhého tak moc, že je třeba pomoc státu. Tu se už několik týdnů snaží s vládou vyjednat nejedna profesní organizace v čele s Asociací hotelů a restaurací ČR, Svazem léčebných lázní ČR a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Kromě posílení likvidity subjektů působících v cestovním ruchu, a to například odpuštěním, snížením či odložením nájmu ve státních institucích či odložením splátek úvěrů majitelů komerčních prostor a následnou participací státu na úhradě nájmu firem s provozovnami v komerčních prostorách, jde v dlouhodobějším výhledu také o snížení DPH v oblasti cestovního ruchu na 10 %, kompenzaci škod nebo daňové prázdniny za rok 2020. Některé z těchto opatření jsou v zahraničí normální realitou. Zpružnit a zrychlit by se měla také speciální pomoc přes covid úvěry, které už v zahraničí běží v řádu týdnů. Například v kanadské Britské Kolumbii je pro malé a střední podniky určena bezúročná půjčka v řádu 40 tisíc kanadských dolarů (zhruba 700 000 Kč), ze které bude při splacení tří čtvrtin do konce roku 2022 čtvrtá čtvrtina odpuštěna. Sjednat ji je možné během několika minut v online bankovnictví. Ve hře jsou také státem dotované poukázky pro spotřebu v domácím cestovním ruchu.
A jak je Česko z minulosti zvyklé, pomoci si musí samo. Český svaz pivovarů a sladoven například spustil kampaň na záchranu hospod. Na speciálním webu zachranhospodu.cz si lidé mohou koupit poukaz, který uplatní, až jejich oblíbenou hospůdku nebo restauraci zase otevřou. Podobně se chovají také některé minipivovary, organizující například akci zachranpivo.cz, kde si lidé mohou koupit pomocí interaktivní mapy piva, co hrdlo ráčí, a sami si pro něj zajet. Zachránit tak mohou na deset milionů piv z téměř 300 pivovarů po celé České republice.
Ruku k dílu přiložili také známí čeští šéfkuchaři v čele se Zdeňkem Pohlreichem a Janem Punčochářem, kteří pod iniciativou Vaříme nepostradatelným připravují denně stovky jídel, které s pomocí dalších firem rozvážejí záchranářům, hasičům a policii. Zdarma. Prostě jen nechtějí propustit svoje zaměstnance a potřebují jim dát nějakou práci. Další z restaurací se kromě doručování hotových jídel daly také na osvětu. Doručí zákazníkům pokrmy ve formě polotovaru a oni si je musí doma sami buď podle videa nebo přiloženého postupu dokončit.
Se svou troškou do mlýna přispěchal také český hoteliér Lukáš Pytloun, když před pár dny spustil web Děkujeme All-inclusive. Sám na něm uvádí, že si uvědomil, že až bude po všem, těm nejvyčerpanějším bude třeba umožnit odpočinek, a to se vším všudy. Kdokoli zde může přispět jakkoli vysokou částkou na transparentní účet a vybrat nemocnici, jehož personálu by rád přispěl na zotavovací pobyt. Cena je stanovena na 1500 Kč za jeden all-inclusive den pro jednoho zdravotníka s doprovodem. Navíc slibuje, že na každého zdravotníka se dostane. Tam, kde nebude dostatek peněz, rozdíl prý dorovná či použije přebytek financí z jiné nemocnice. Geniální nápad, jak s dobrým úmyslem vrátit hosty do hotelů, jak jen to bude možné. Pytlounovi nelze upřít ani snahu zapojit do této aktivity i další zařízení mimo okruh jeho Pytloun Hotels. Již v minulosti také oznámil, že propouštět zaměstnance nebude. Hotely s nejnižší obsazeností zavře a provede potřebnou modernizaci, hosty bez příplatku pošle do luxusnějších poboček a zaměstnance využije na práce, za které by dříve platil externím firmám.
Ani v zahraničí není o nápady nouze. Švýcarský luxusní hotel Le Bijou taky zeje prázdnotou, proto se jeho majitelé rozhodli přeměnit luxusní apartmány v tzv. „luxusní karanténu“, kde se hosté kromě vlastního zdravotníka a kuchaře dočkají také testu na koronavirus. Účtují si za to v rozmezí od 800 do 2000 dolarů za noc a hostům tak mohou, navzdory situaci za zdmi hotelu, dopřát například soukromou tělocvičnu, home office služby nebo spa procedury. Tímto způsobem se CEO společnosti Alexander Hűbner rozhodl zareagovat proto, že si všiml, že se do hotelu začaly vracet rezervace, nečekaně ale v délce 14 dnů pobytu. Při dotazu na důvod pobytu byly jasně uvedeny účely karantény. Hotel se pro tento účel proměnil na zcela bezkontaktní – od check-inu, po in-room servis přes digitální hlas jménem James. Kromě toho se hotel rozhodl také pro bezplatné poskytnutí svých kapacit pro zdravotníky a pracovníky v první linii. Ve Švýcarsku je provozování ubytovacích služeb stále bez omezení, hotel se ale od veřejnosti dočkal kritiky za předraženou službu a snahu vydělat na nešťastné situaci.
Každý se snaží nalákat hosty v této nelehké době po svém. Například v tokijské čtvrti Hongo se hotelový řetězec Homeikan zaměřil na hosty, kteří by se chtěli cítit jako slavní japonští spisovatelé pocházející z místního okolí. Ti v minulosti skutečně navštěvovali podobné hotely, kde nerušeně pracovali na svých knihách po dlouhé týdny. Za nějakých 75 dolarů na noc zde host může pracovat v podstatě na čemkoliv, či jednoduše být sám. Hotelový personál mezitím funguje jako sbor editorů, který kontroluje postup hostovy práce a nenechá ho odejít, dokud není hotovo. Podle majitelů byl hotel na celý březen vyprodán, proto plánují podobnou nabídku také na další měsíce. Hotel v minulých týdnech ztratil třetinu svých rezervací, které obvykle tvoří skupiny cestující z Itálie a Francie.
K netradičním nabídkám se uchylují také německé hotely, vyhledávající zákazníky, kteří by používali jejich pokoje jako klidní přístavy pro výkon home office. Někteří z vás sami na vlastní kůži zjistili, jak těžké je home office vykonávat, zvlášť pokud máte doma děti. Hotelový pokoj se v tom případě jeví jako ideální místo – rychlý internet, stůl, telefon a tiskárna, navíc oběd, občerstvení a parkování. Na webu homeoffice-im-hotel.de si lze vybrat z nabídky téměř 150 německých hotelů, a to v udivujících cenách již od 40 eur. Nápad, zcela jistě proveditelný i v českých podmínkách, se zatím nijak masově u hotelů nechytil, navzdory tomu, že zákaz ubytovávat hosty z poloviny března byl postupně usměrněn a nyní se nevztahuje na ubytování osob za účelem výkonu povolání.
V kanadském Vancouveru hotely strádají stejně jako jinde na světě, některé z nich se však rozhodly zůstat otevřené navzdory tomu, že obsazenost je mizivá. Vede je k tomu snaha pomoci nejen pracovníkům první linie, ale také lidem bez domova, které je nutné někde izolovat. Jedním z nich je řetězec čtyř hotelů Accent Inn 202, který své pokoje nabídl k dispozici místní vládě. Ta platí méně než polovinu původní ceny a do izolovaných pokojů bez cirkulace vzduchu umisťuje nemocné bezdomovce a nakažené zdravotníky.
Co jsme tím vším ale chtěli říci. Neztrácejte naději. A zkuste myslet pozitivně. Víme, že se spousta z vás nachází v neklidných vlnách. Pojďme se společně zkusit připravit na to, že bude líp. Prozatím klidně jen zapojením se do snahy motivovat své aktuální hosty, aby svůj pobyt nerušili, ale přesunuli na pozdější termín. #NerušpobytZměňtermín.